Na níže uvedenou mapu jsme umístili lokality, které stojí za vidění. Narazíte-li během svého putování na nějaká další zajímavá místa, která Vás okouzlila, dejte nám vědět - přídáme je na mapu.

K zvětšení klikněte zde

autoři: Andrzej Szymon Olkowski, Paulina Ilińska

Legenda:

1. FORTOVÁ PEVNOST, ob. Różan, Różan. Forty vznikly v letech 1905-1910. Ruská armáda je použivala ke skladování děl. V roce 1915 je převzali Němci a zřidili zde věznici. V listopadu 1918 se forty dostaly do rukou polské armády. Během druhé světové války sehrály jistou úlohu při obráně předměstí. Do dnešní doby se zachovaly tři ze čtyřech původních fortů. Fort č. 1 był zpřístupněn veřejnosti, v č.2 působí továrna, v č.3 skládka radioaktivných odpadů... Více informací a mapky naleznete zde: http://www.rozan.hg.pl/forty/index.php

2. STŘEDOVĚKÉ HRADIŠTĚ, ob. Sypniewo, Sypniewo. V okolí Sypniewa ve vzdáleností zhruba 2 km od centra se nachází zbytky středověkého hradiště. Hradiště je známo pod názvy: Gród, Okop nebo Szwedzki Rogal. Bylo kruhového půdorysu o průměru 70 metrů. Nacházelo se v bahnitém terénu v údolí řeky Ruz, na jejím levém břehu. Při vykopávkávh były taky objeveny osada a hřbitov. Jejich původ se datuje do 12. až 17. století. V jednom z hrobů była nalezena stříbrná mince - Ottův denár z pol. 11. století. Spisy diecezního archivu v Plocku se navíc zmiňují o kostele Sv. Vavřince, který se údajně propadl do země. Na starých fotografiích je vidět cesta spojující hradiště s kostelní zvonicí. Dnes už ale po tomto možná nejstarším chramu na Mazovši nezbyly žádné stopy.

3. PARK, ob. Sypniewo, Glinki Stare. V Glinkách starých se nachází park z průlomu 18. a 19. století. Jeho rozloha činí 7,84 hektarů. Mezi zde nejpočetněji zastoupené druhy stromů patří: lipa malolistá, javor mleč, jasan, javor klen, jilm horský, jírovec maďal, habr, dub letní. V parku kdysi stával zámek knížat Woronieckých, jež byl někdy kolem roku 1920 zbourán. Přes 10 metrů od místa, na němž kdysi zámek stával roste nejvzácnější strom parku - přírodní památka borovice vejmutovka vysoká 20 metrů s kmenem o průměru 100 cm. Během listopadového povstání v roce 1830 bylo zde zřízeno ošetřovací místo pro zraněné. Následující lednové povstání v roce 1863 za sebou zanechalo mohylu s pozůstatky devíti povstalců završenou soškou Marie Panny.

4. DŘEVĚNÝ VĚTRNÝ MLYN, ob. Sypnievo, Mamino. Větrný mlyn byl postaven v 2. pol. 19. stol. Na současné místo byl přenesen v roce 1922. Je dřevěný, skoro čtvercovitého půdorysu (6,5 m) a má bednění ze svisle a vodorovně kladených prken. Sedlová střecha je kryta lepenkou. Budova je dvoupatrová.

5. FARNÍ KOSTEL, ob. Mlynarze, Sielun. Farnost Sielun existuje od roku 1387. O tomto okolí existují zprávy již ze třetího tisícileti p.n.l., co potvrzují archeologové. Do dnešní doby se dochoval farní kostel z 19. století, přestavený v 20. století. Stojí se za to zmínit o opevnění a castru z dob sielunského kněžství, v němž okolní šlechta vyřizovala úřední záležitosti. Byl to hrad postavený na kopci mezi řekou Róż a jezerem. První zmínka o něm pochází z 1491 roku. Byl úplně zničen během 2. světové války a dnes jsou v těchto místech pole.

6. LIDOVÝ DŮM, ob. Sypniewo, Gąsewo Poduchowne. Byl postaven v letech 1925-1927 místním obyvatelstvem a sloužil nejrůznějším potřebám obce. Dům był slavnostně otevřen prezidentem Ignacym Mościckým. V roce 1945 byl částečně zbourán, rekonstrukce následovala v letech 1955-1959. Cíhlová budova, s omítkou, střechá krytá plechem. Jednopatrová budova obdělníkového půdorysu.

7. ZÁMEČEK (pol. dwór), ob. Karniewo, Karniewo. Zámeček był postaven v letech 1830 až 1840. V té době byl taky založen park, jehož kompozice se zachovala dodnes. O tomto místě se mluví v příběhu o slovanských božstvech Lelum Polelum a Świstum Poświatum v souvislostí s ostrůvkem, na němž byla tato božstva uctívána. Současně se tento bájný ostrůvek údajně nachází na území karniewského parku.

8. ZÁMEČEK OLSZEWSKICH, ob. Ploniawy, Suche. Zámeček był postaven v 1. pol. 19. stol. pro rodinu Krasinských. Jeho majitelem byl Zygmunt Olszewski. Budova była přestavěna v roce 1926. V letech 1939-1944 obývaný Němci. Po válce sloužil jako lovecký zámeček. Dřevený, s omítkou, s modifikovaným uspořádáním obytných místností. V jeho sousedství se nachází park se vzácnými druhy stromů založený v 1. pol. 19. stol.

9. ŠPÝCHAR, ob. Karniewo, Lukowo. Byl postaven v roce 1873 pro statkáře Stanislawa Lubieńského. Jedná se o dvoupodlažní, cíhlovou budovu obdělnikového půdorysu se základy z polních kamenů vybudovanou podle neogotického slohu, k níž byla přistavena nízká věž. Nad vchodem jsou vyryty iniciály majitele a datum ukončení stavby.

10. ZÁMEČEK WIERNIEWICZŮ, ob. Szelkow, Magnuszew. Dřevený zámeček (pol. dwór) patřil rodině Wierniewiczů. Marian Wierniewicz se zasloužil, coby předseda polského občanského výboru zřízeného v Makowě v den před znovuzískáním nezávislosti. Během druhé světové války był Wierniewicz poslán do tábora a státek mu byl odebrán. Po válce ho získal zpět ale krátce po tom był v roce 1948 zastřelen. Byl pohřben na slavném hřbitově Powązki ve Varšavě.

11. SOŠKA JANA NEPOMUCKÉHO, ob. Krasnosielec, Krasnosielec. V Krasnosielci se nachází dřevěná soška Jana Nepomuckého ze začátku 19. století. Tento světec je v okolí velice oblíbený, jeho kaple a sochy jsou k vidění mj. v Suchém, Pułtusku a Winnicy. Jan Nepomucký je patronem zpovědníků, vody a mostů. Jeho sochy nalezneme na můstcích, lávkách a rozcestích. Nepomucký bývá většinou zobrazován se svatozáří pěti hvězd, krucifixem, knihou, palmovou ratolestí a občas i s ukazovacím prstem na ústech.

12. KOSTEL SV. ROZÁLIE, ob. Rzewnie, v. Slojki. Ve vesnici Slojki se nachází filiální, zděný kostel Sv. Rozálie. Byl postaven v letech 1991-1995 a v roce 1995 posvěcen. Na tomto místě stávala kdysi dřevěná kaple, jejíž historie sáhá až do roku 1709. Během let se z ní stálo poutní místo. Dnes je v kostele uložena relikvie sv. Rozálie.

13. HRADIŠTĚ - VYKOPÁVKY, ob. Szelkow, Bazar. Ves Bazar skrývala archeologické tajemství, jež bylo náhodně odhaleno magistrem Jozefem Marciniakiem v letech 1936-1937. Hradiště se nacházelo na vysokém břehu řeky Orzyc v dobách, kdy proudila starým korýtem kolem Varšavské ulice, v místě, kde se dnes nachází čerpací stanice a budova staré školy. Kolem 11./12. století było zde postaveno knížecí sídlo pro Janusze I. Potom na jeho místě vznikl starostův dům, o němž se zachovály zmínky ve spisech z 1549 a 1616 roku. Jednalo se o nekolik dřevených budov. V podhradí stávala hradní kaple - kostel sv. Bartoloměje a hřbitov. Kostel byl rozebrán v 70. letech 18. století, na místě był ponechán dřevěný kříž, jenž tam stál ještě nejméně do roku 1792.

14. KOSTEL, ob. Krasnosielc, v. Drazdzewo. Slavný rod Krasinských po sobě zanechal další krásnou památku, jedná se o dřevěný kostel v Drazdzewie postavený v roce 1774. Náchazí se na okraji kurpiowského lesa a původně sloužil jako lovecká kaple. Sto let nato zde byly uloženy pozůstatky povstalců z oddílu Jana Trabczyńskieho, kteři se v roce 1863 zúčastnili potyčky na Plaskiej Gorze (Plochý vrch) nad řekou Orzyc.

15. ZÁMEČEK, ob. Ploniawy, v. Szczuki. Historie zámečku je úzce spjata s okolní cukrárnou Krasinec založenou rodem Krasinských. Majitelem státku Szczuki był vynikající farmář a plantážník Juliusz Zorawski, jenž zároveň vlastnil podíl na cukrárně. Jeho syn, proslulý matematik, se zamiloval do Marie Sklodowské, která zde v té době působila coby guvernantka. Ze svatby ale na konec sešlo. Dnes zámeček chátrá, přestože ho v jeho nejlepší době návštěvovalo hodně významných Poláků. Obytné místnosti restauroval Marceli Nowotko, instruktér Odborného zemědělského svazu a zakladatel dělnického družstva v Krasincu a koordinátor stávky v roce 1919.

16. ZÁMECKÝ PARK, ob. Ploniawy, Mlodzianowo. Dlouhodobě neudržovaný park přiléhá k farnosti. Jedná se o zapomenutý zámecký přírodní park z 1. pol. 19. století, zapsaný do rejstříku památek. Patřil rodině Mlynarských. Kdysi býval majestatní, dnes v něm zůstaly pouze ojedinělé stromy. Jeho davnou slavu připomínají Stopy po zámečku, jenž był rozebrán v roce 1945 a krásné duby, lipy a jasany.

17. SÍDLO RODU GNIAZDOWSKÝCH, ob. Karniewo, Czarnostow. Czarnostowský státek kdysi patřil hrabětům Gniazdowským. Dnes tady zbyly jen park, rybník a několik budov. V roce 1467 byl zámeček pravděbodobně sídlem biskupství, během druhé světové valky v něm bydlela jistá německá rodina a na začátku 50. let 20. století bylo zde zřízeno výrobní družstvo. Stromy posazené za života přísného pána Gniazdowského zde rostou dodnes a o zámečku samotném se říká, že shořel v důsledku požáru neumyslně založeného zahradnikovou manželkou, jež tady po válce bydlela.

18. KOSTEL, ob. Szelkow, Szelkow. Za posledních 600 let se na tomto místě vystřídalo hned 6 kostelů. Byly ničeny a stávěly se znova. První byl dřevěný a byl postaven v roce 1402. Shořel spolu s celou vesnicí v roce 1586. Následující stavba přetrvala do roku 1710, chybí ale důkazy o příčíně jejího poničení. Třetí byl vysvěcen roku 1754 a dosud nevíme co se s ním vlastně stalo. Čtvrtý na řadě kostel byl postaven v roce 1822, náslědně byl mnohokrat přestavován a opravován než byl konečně vysvěcen v roce 1907. Během první světové války byl ušetřen vážného poškození. Druhá světová válka se na něm podepsala krutěji - Němci ho vyhodili do vzduchu pomocí dinamitu. Poté v roce 1945 byla tady postavena kaple a teprve v roce 1975 místní farář obdržel povolení k stavbě kostela. Ten byl vysvěcen o tři roky později.

19. SOCHA ANDĚLA, ob. Rozan, Rozan. Na hřbitově v Rozaně stojí za vidění rodinná hrobka Gromadzkých, završena sochou anděla z roku 1896. Nachází se tam i hřbitovní kaple rodu Kossakowských z 1880 roku. Naleznete zde taky hodně společných hrobů válečných obětí.

20. BITVA U MLYNARZŮ, ob. Mlynarze, Mlynarze. 15. Července 1831 se odehrála jedna z bitev listopadového povstání, která se do historie zapsala pod názvem bitva u Mlynarzů. Společná mohyla devití vojáků, kteři v bitvě padli se nachází v zámeckém parku knížat Woronieckých v Glinkách. Je kopcovitého tvaru a je završena sochou Matky Boži. Spočívají tady ostatky padlých a zemřelých na následky zranění při překonávání řeky Rož v obci Dlugoleka - Koski. Tomuto brodu neřeknou místni jinak než "u Moskala". Potyčka była ztvárněna na obraze Wojciecha Kossaka pod stejnojmeným názvem: "Bitva u Mlynarzů".

21. DUB U GLINIAKU, ob. Ploniawy, Wegrzynowo. Ve Wegrzynowě je dub s kaplí u cesty vedoucí do "Gliniaku". Podle pověsti za tom dubem na polí kdysi býval kostel. Jednoho dne se kostel propadl do země a na jeho místě se vynořilo baheniště. V další pověsti se říká, že majitelka panství zde nechala stávět novou silnici a proto se kácel les. Jistý Albin Kobylinski v tu dobu šel na mši svatou do kostela ve Wegrzynowě. Jdouce kolem zaslechl kostelní zvony, které ho natolik vyděsily, že zavěsil křížek na dubku a následně zaplatil stavbářům, aby strom ušetřili. Dub tak stojí dodnes, a vísí na něm křížek. Neskáceli ho ani komunisté, když rozšířovali silnici. Nikdo za posledních dvě stě let na něj nevytahl sekeru.

22. GÓRA KRZYŻEWSKA (Krzyżewský kopec), ob. Ploniawy Bramura, v. Krzyzewo Borowe - nejvyšší bod severního Mazovše (172 m). Na kopci byl v roce 1774 z nadace rodu Krasinských postaven kostel, jenž byl v roce 1944 zbourán německými vojsky. Dnes je tady kostílek, v němž se tradičně slaví Den Sv. Floriána.

A - Maków Mazowiecki
B - Karniewo
C - Szelków
D - Przeradowo
E - Sielc
F - Rzewnie
G - Brzuze
H - Różan
I - Czerwonka
J - Węgrzynowo
K - Młynarze
L - Sieluń
Ł - Płoniawy
M - Sypniewo
N - Gąsewo
O - Amenin
P - Krasnosielc
R - Drążdzewo